VÝHODY REPASU 1: Jak repasované notebooky zachraňují planetu

Pojďme si říct na rovinu jednu věc. Každý z nás chce ušetřit. Ale co když vám řeknu, že když šetříte peníze, můžete současně zachraňovat planetu? Zní to možná jako reklamní slogan, ale realita je mnohem zajímavější. A hlavně konkrétnější.

Drahé kovy, které nosíte v batohu

Váš notebook není jen kus plastu a hliníku. Je to vlastně malý poklad. Doslova. V každém počítači najdete zlato, stříbro, měď, kobalt, neodym a další vzácné prvky. Přesněji řečeno, průměrný notebook obsahuje přibližně 0,2 gramu zlata a 1 gram stříbra. Zní to jako málo? Podle aktuálních údajů Eurostatsu z října 2025 skončilo jen v Evropě v roce 2023 přes 14,4 milionu tun elektrického a elektronického zařízení na trhu – což je nárůst o 89 procent od roku 2012. V roce 2022 vygenerovalo 62 milionů metrických tun elektronického odpadu celosvětově. A trend pokračuje. Podle Statista se očekává, že do roku 2030 toto číslo naroste na 82 milionů tun ročně. Představte si, kolik zlata a dalších cenných materiálů prostě zahodíme. Těžba těchto kovů je brutální záležitost. Nepořádá se v nějakých sterilních laboratořích, ale v obrovských dolech, kde se den co den přesouvají tisíce tun horniny. Například pro získání jednoho kilogramu mědi je potřeba vytěžit a zpracovat průměrně 200 kilogramů rudy. U vzácnějších kovů jako zlato nebo palladium to může být i několik tun materiálu na pár gramů kovu. A když mluvíme o vzácných zeminách jako neodym nebo terbium, které jsou kritické pro výrobu magnetů v notebookových discích? Tam je to ještě horší.

Čísla, která se nedají přehlédnout

Podle aktuálních studií z roku 2024 a 2025 vyprodukuje výroba jednoho nového notebooku v průměru 331 kilogramů CO2 ekvivalentu. To je víc, než když najedete autem přes tisíc kilometrů. Některé zdroje dokonce uvádějí až 422,5 kilogramu CO2 pro celkový životní cyklus včetně čtyř let používání. A to ještě nepočítáme vodní stopu – na výrobu jednoho notebooku se spotřebuje neuvěřitelných 190 000 litrů čisté vody. V době, kdy mluvíme o nedostatku pitné vody v mnoha částech světa, to zní dost absurdně, ne? Jenže tady to nekončí. Na výrobu jsou potřeba drahé kovy. A ty se nevytváří v továrně, ale vytěží se ze země. Ke každému notebooku je potřeba vytěžit a zpracovat zhruba 1 200 kilogramů zeminy a hornin. To je skoro jako kdybyste kvůli jednomu malému zařízení museli přesunout malé auto z bahna a kamení. Samotná těžba potřebných surovin je extrémně náročná na energii. Zpracování zlatonosné rudy spotřebuje zhruba 50 megawatthodin elektřiny na jeden kilogram získaného zlata. Když si uvědomíte, že průměrná domácnost v České republice spotřebuje asi 2 megawatthodiny ročně, začnete chápat ty proporce. A to mluvíme jen o jednom kovu z mnoha desítek, které jsou v notebooku potřeba.

Co se děje se starými notebooky

Tady přichází ten opravdu smutný moment. Podle údajů z Global E-waste Monitor 2024 se globálně recyklovalo pouze 22,3 procent elektronického odpadu. V Evropě je situace lepší – podle Evropské agentury pro životní prostředí dosahuje sběr a recyklace v roce 2023 průměru 37,5 procent, některé země jako Estonsko, Norsko a Island mají míru recyklace kolem 42,5 procent. To znamená, že víc než polovina elektroniky skončila buď na skládkách, nebo byla spálena, nebo se ztratila v neoficiálních recyklačních kanálech. Ale i ta oficiální recyklace není žádný med. Při recyklaci se totiž ztrácí značná část materiálu. Navíc je to energeticky náročný proces. Podle analýzy z ledna 2025 dosahuje účinnost recyklace drahých kovů z elektroniky jen asi 60 procent. Zbytek se prostě ztratí. Recyklace vzácných zemin je ještě horší – tam je účinnost často pod jedním procentem, protože tyto prvky jsou v malých koncentracích a je těžké je od sebe oddělit.

Repasování jako chytrá volba

A tady vstupuje do hry repasování. Místo toho, abychom staré notebooky házeli pryč nebo je roztavovali v recyklačních pecích, jim dáme druhou šanci. Repasovaný notebook projde kompletní kontrolou, dostane nové díly, kde je to potřeba, vyčistí se a znovu nainstaluje operační systém. Výsledek? Plně funkční stroj, který vám bude sloužit dalších několik let. Environmentální dopad je drastický. Podle studie organizace Cranfield University z roku 2024 repasování notebooku ušetří až 93,68 procent CO2 emisí ve srovnání s výrobou nového. Studie Evropské agentury pro životní prostředí z roku 2025 uvádí úsporu až 70 procent emisí. I když vezmeme konzervativnější odhad, mluvíme o tom, že každý repasovaný notebook ušetří minimálně 230 kilogramů CO2. To odpovídá tomu, že byste vysadili osm až dvanáct stromů a nechali je růst deset let.

Konkrétní čísla z roku 2025

Pojďme si to rozebrat ještě detailněji. Podle aktuálních dat z března 2025 každý repasovaný notebook ušetří průměrně 190 000 litrů vody, která by se jinak spotřebovala při výrobě nového zařízení. To je množství vody, které běžná čtyřčlenná rodina spotřebuje za téměř tři měsíce. A nemluvíme jen o vodě – jde i o chemikálie používané při výrobě čipů a mikroprocesorů, které jsou mimořádně toxické a často obsahují kyselinu sírovou, dusičnou nebo chlorovodíkovou. Energetická úspora je podobně impozantní. Výroba nového notebooku vyžaduje přibližně 2 500 megajoulů energie – to je energie potřebná k tomu, aby průměrná domácnost svítila a vařila po dobu dvou měsíců. Repasování spotřebuje jen zlomek – asi 160 megajoulů. Jinými slovy, můžete repasovat patnáct notebooků za stejnou energii, jakou spotřebujete na výrobu jednoho nového.

Drahé kovy zůstávají v oběhu

Tady je ten klíčový bod. Když si koupíte repasovaný notebook z GIGACOMPUTERU, všechny ty vzácné kovy v něm zůstávají v oběhu. Nemusíme těžit nové zlato v Peru nebo Ghaně, kde těžba často probíhá za otřesných pracovních podmínek. Nemusíme ničit krajinu v Kongu kvůli kobaltu, kde dětská práce v dolech stále bohužel funguje. Nemusíme devastovat čínské hory kvůli vzácným zeminám, kde se používají toxické chemikálie, které otrávily celé regiony. Prostě využíváme to, co už máme. Podle výpočtů organizace Circular Economy Forum z roku 2024 by prodloužení životnosti notebooků o pouhé tři roky snížilo celosvětovou potřebu těžby mědi o přibližně 4 procenta. To je obrovské číslo. Mluvíme o statisících tun materiálu, který nemusí být vytěžen. Evropská studie z října 2025 uvádí, že prodloužení životnosti elektroniky o jeden rok by mohlo ušetřit EU 4 miliony tun CO2 emisí ročně.

Ekonomie pro vaši peněženku

A teď ten nejlepší bonus. Repasovaný notebook vás stojí výrazně míň než nový. Ušetříte klidně polovinu ceny, někdy i víc – podle údajů z trhu 2025 se ceny repasovaných zařízení pohybují mezi 20 až 50 procenty ceny nového modelu. Dostanete stroj se srovnatelným výkonem, který prošel důkladnou kontrolou a má dvouletou záruku. U nás v GIGACOMPUTERU každý kus testujeme podle 12 armádních norem a provádíme víc než 200 kontrol kvality. Takže se nemusíte bát, že kupujete zajíce v pytli. Když si koupíte repasovaný notebook za 15 tisíc místo nového za 30 tisíc, ušetříte nejen 15 tisíc korun. Ušetříte také minimálně těch 230 kilogramů CO2, 190 000 litrů vody a hromadu drahých kovů. Podle údajů z Back Market studie 2025 jeden repasovaný notebook zabrání vytěžení přibližně 4 kilogramů elektronického odpadu, který by jinak skončil na skládce.

Globální problém, lokální řešení

V České republice měli podle dat z roku 2023 každý obyvatel na svědomí průměrně 3 489 kilogramů odpadu ročně. Elektroodpad sice tvoří menší část, ale je to ta nejnebezpečnější. V Evropě v roce 2023 každý člověk v průměru vyprodukoval 16,2 kilogramu elektronického odpadu. Česká republika díky svému modernímu systému ISPOP a ISOH, který byl v roce 2023 hodnocen jako nejlepší v Evropě, má relativně dobrou míru recyklace – kolem 46 procent pro elektronický odpad podle dat z roku 2017. Ale i tak to nestačí. Globálně se podle údajů z prosince 2025 nachází na skládkách a ve spalovnách přibližně 350 milionů tun nerecyklovaného elektronického odpadu. A tento číslo každým rokem roste. Pokud budeme pokračovat současným tempem, do roku 2050 bude celosvětová produkce elektronického odpadu činit 120 milionů tun ročně – to je dvojnásobek dnešního stavu.

Každá volba počítá

Možná si teď říkáte, že jeden notebook přece nic nezmění. Ale víte co? Podle údajů z roku 2024 se globálně vyrobilo přes 272 milionů nových notebooků. Kdyby jen 10 procent lidí zvolilo repasovaný model místo nového, ušetřilo by to ročně přes 6 milionů tun CO2 emisí. To je ekvivalent ročních emisí celého středně velkého města, nebo jako kdybyste odstranili z provozu přes milion aut. V České republice se podle odhadů prodá ročně asi 800 000 notebooků. Kdyby třetina zákazníků zvolila repasovaný model, ušetřili bychom ročně přes 61 tisíc tun CO2 emisí a 50 miliard litrů vody. To jsou čísla, která se počítají.

Realita těžby

Vraťme se ještě k těžbě. Když mluvíme o drahých kovech v noteboocích, není to jen o zlatu a stříbře. Vzácné zeminy jako neodym, dysprosium nebo terbium jsou kritické pro pevné disky, magnety a displeje. A jejich těžba je environmentální katastrofa. Podle studie z Yale Environment 360 z prosince 2025 těžba vzácných zemin v Myanmaru kontaminuje povrchové vody a půdu kyselinou chlorovodíkovou, která rozpouští těžké kovy včetně kadmia, olova a dokonce radioaktivního thoria. V Číně, která produkuje 70 procent světové těžby vzácných zemin, zanechala těžba v regionech jako Longnan nebo Ganzhou devastující environmentální škody. Podle údajů z roku 2025 jsou některé oblasti tak kontaminované amoniakem a dusičnany, že místní voda není pitná bez rozsáhlého čištění. A hovoříme o oblastech, kde žijí miliony lidí. Děkujeme vám, že volíte repas. Protože tím necháváte drahé kovy tam, kde mají být – v oběhu, ne v zemi nebo na skládkách. Šetříte přírodu i svou peněženku. A hlavně – děláte chytré rozhodnutí, které dává smysl ekonomicky i ekologicky. Každý repasovaný notebook je malý krok k tomu, aby naše děti měly čistší planetu.