Co by měl mít herní monitor - komplexní průvodce

Vybírat herní monitor není věda, ale pár věcí byste vědět měli. Spousta hráčů totiž dělá chybu a kouká hlavně na velikost nebo značku. Přitom jsou úplně jiné parametry, které rozhodují o tom, jestli budete ve hře rychlejší než soupeř nebo jestli si užijete ten správný zážitek. 144 Hz, 1 ms odezva, VA panel - tohle všechno zní možná složitě, ale vlastně to není. A nemusíte hned utrácet majlant za nejdražší kus. Stačí vědět, na co se zaměřit a co je opravdu důležité pro váš styl hraní.

Obnovovací frekvence je základ všeho

Vlastně vám rovnou řeknu to nejdůležitější. Obnovovací frekvence je parametr, který určuje, jak rychle se displej aktualizuje. Měří se v Hertzích (Hz) a udává, kolikrát se displej obnoví za jednu sekundu. Herní monitory mají potenciál využít 120, 144, 165 a dokonce až 240 Hz. Jestli nehrajete hry, tak vám klidně stačí těch klasických 60 Hz. Ale pokud si hrajete pravidelně, pak zapomeňte na tuto hodnotu. Naprostý základ pro herní monitor je 144 Hz, což je taková zlatá střední cesta. Klidně můžete jít ještě výš – na 165 Hz nebo dokonce 240 Hz, pokud máte na to grafiku a taky peníze. A proč je to tak důležité? Jednoduše – čím vyšší číslo, tím je obraz plynulejší. Když máte monitor s vysokou frekvencí, všechno na obrazovce se pohybuje jako po másle. Navíc vám to pomůže být rychlejší než protihráči. Důležité ale je, aby vaše grafická karta zvládla vytáhnout tolik snímků za sekundu, kolik má monitor Hz. Není moc smyslu kupovat 240Hz monitor, když vaše grafika sotva zvládá 60 fps.

Doba odezvy rozhoduje o vaší rychlosti

Tady jde o to, jak rychle dokáže monitor změnit obraz. Označuje dobu, za kterou je monitor zvládne zpracovat požadavek na změnu obrazu z počítače. Pro hraní chcete co nejnižší hodnotu – ideálně 1 ms nebo dokonce méně. Některé herní monitory se chlubí odezvou 0,5 ms, což je opravdu rychlé. Kdybych to měl zjednodušit – pomalá odezva znamená rozmazané pohyby a to prostě při hraní nechcete.

Rozlišení a velikost musí dávat smysl

Tady to není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Pro hry se nejvíce hodí úhlopříčky 24 a 27 palců. Proč zrovna tyhle velikosti? No, při hraní kompetitivních her prostě nechcete mít moc velký displej, protože byste museli moc otáčet hlavou. Na 24 palcích je Full HD v pohodě, na 27 palcích už začíná být vidět, že by bylo lepší QHD. Větší obrazové plochy se s Full HD rozlišením nedoporučují, neboť je u nich již viditelný rastr. To v praxi znamená, že když máte velký monitor s nízkým rozlišením, uvidíte jednotlivé pixely. A to opravdu nechcete. Takže pokud chcete 32 palců nebo víc, sáhněte po 4K. Ale pozor – na 4K potřebujete opravdu silnou grafiku.

Prohnutý nebo rovný – věčná otázka

Tohle je trochu filozofická otázka a hodně záleží na tom, co hrajete a jak sedíte. Prohnuté monitory se snaží kopírovat vaše zorné pole, abyste museli přeostřovat méně, což má za cíl vyšší pohodlí a úlevu pro oči při práci i při hraní. Zní to skvěle, že? Navíc zakřivené monitory pracují narozdíl od plochých se třemi dimenzemi a tím tak vytvářejí obraz, který se vašemu oku jeví jako reálnější a dokáže vás více vtáhnout do děje. Zahnuté monitory však nejsou vhodnou volbou vždy a pro každého. Pokud hrajete kompetitivní FPS hry, možná budete preferovat klasický rovný monitor. Prohnuté monitory jsou super na širokoúhlé formáty, na simulátory nebo závodní hry. Ale pro CS nebo Valorant? Tam je lepší ten rovný. Jsou levnější – jedním z hlavních důvodů, pro který lidé zůstávají u rovných monitorů, je jejich cena. Oproti zakřiveným monitorům jsou stále mnohem levnější. To je taky něco k zamyšlení.

Typ panelu má větší vliv, než si myslíte

Většina herních monitorů používá VA nebo IPS panely. Z tohoto důvodu přišla na řadu technologie zobrazovacího panelu VA (vertical alignment), která s sebou přináší nízkou dobu odezvy, možnost vysoké obnovovací frekvence a dobré podání barev na srovnatelné úrovni s technologií IPS. VA panely jsou taková zlatá střední cesta – rychlé, s dobrými barvami a rozumnou cenou. IPS panely mají lepší barvy a pozorovací úhly, ale bývají dražší. TN panely jsou nejrychlejší a nejlevnější, ale barvy jsou… no, řekněme, že neoslní. Pro kompetitivní hraní jsou ale TN panely stále oblíbené kvůli té rychlosti.

Konektory a synchronizace

Herní monitory většinou podporují DisplayPort a HDMI. Nejlepší variantou je připojení právě přes DisplayPort, protože podporuje jemnější rozlišení při vyšších obnovovacích frekvencích než 60 Hz. HDMI je taky dobrý, ale starší verze HDMI možná nezvládnou vysoké frekvence u vyšších rozlišení. A pak jsou tu technologie jako G-Sync a FreeSync. Ty zajišťují vyladění a synchronizaci snímkové frekvence grafické procesorové jednotky (GPU) a obnovovací frekvence monitoru. V praxi to znamená, že dochází k omezení vizuálního „trhání", nesouvislého pohybu a chvění obrazu. Pokud máte Nvidia grafiku, ideálně chcete G-Sync. S AMD grafikou sáhněte po FreeSync. Ale pozor – G-Sync monitory bývají dražší.

HDR a další vychytávky

HDR u monitorů je trochu komplikovaná věc. Není to jako u televizorů. Většina "HDR" monitorů ve skutečnosti nedělá žádné zázraky. Pokud opravdu chcete HDR, musíte sáhnout po monitoru s certifikací HDR400 minimálně, ale lepší je HDR600 nebo HDR1000. Ale počítejte s tím, že to bude stát hodně peněz. Pak jsou tu věci jako blue light filtry, nastavitelné podstavce, USB huby a podobně. To už je spíš o pohodlí než o herním výkonu.

Co si zapamatovat

Takže shrnu to nejdůležitější. Pro herní počítače nebo případně herní notebooky chcete minimálně 144 Hz, odezvu 1 ms nebo lepší, velikost 24–27 palců s odpovídajícím rozlišením, DisplayPort konektor a nějakou synchronizační technologii. Jestli prohnutý nebo rovný, to už je o vašich preferencích a typu her, které hrajete. A ještě jedna věc – nekupujte monitor pouze podle parametrů na papíře. Zkuste si ho někde prohlédnout naživo, pokud je to možné. Někdy totiž monitor, který vypadá skvěle na papíře, ve skutečnosti není tak dobrý, jak slibuje.